Správa CHKO Jeseníky >> Správa informuje >> Kleč >> Argumenty pro a proti

Argumenty pro a proti

Argumenty pro vyřezávání kleče

 

Vymírání druhů
O problematice vymírání druhů více zde.

Chudé prostředí
V zapojených porostech kleče neroste téměř žádná jiná vegetace (chybí světlo) a také z živočichů tam najdeme jen velmi málo druhů (většinou široce přizpůsobivé běžné lesní druhy).

Nepůvodní dřevina
Borovice kleč v Jeseníkách prokazatelně nerostla. Nejsou o tom žádné historické zprávy, nepotvrzují to pylové analýzy, nebyl zjištěn žádný druh, který by svým vývojem byl vázán na borovici kleč.

Kleč mění dochované prostředí
V porostech kleče se hromadí více sněhu, který brání vymrzání půdy; větší množství sněhu zůstává na místě delší dobu, což má vliv na vegetaci; a celkově kleč mění chemismus a vlhkost půdy.

Funkce lavin
Laviny jsou důležité pro uchování biodiverzity, kdy pravidelné narušování půdního či skalního povrchu dává šanci vyrůst konkurenčně slabším druhům rostlin (viz např. Velká kotlina a její vysoká biodiverzita).

Vliv na georeliéf
Kleč neovlivňuje jen živou přírodu, ale má vliv také na dochovalé jedinečne mrazem utvářené formy reliéfu, přičemž některe z nich (mrazove kopečky, třiděne kruhy) jsou recentně aktivni. Naprostá většina těchto forem dnes vykazuje určitý stupeň zarostení porosty borovice kleče. Ta je ovlivňuje dvěma hlavními způsoby. Jednak postupnou destrukcí kořenovým systémem a rovněž zásadním ovlivněním teplotního režimu půdy.

Fragmentace krajiny
Postupným zapojováním porostů kleče do sebe vznikaní z dříve plošného bezlesí ostrovy, které z ekologického hlediska jsou mnohem zranitelnější.

Parková hranice lesa
Všechny velké středoevropské pohoří mají horní hranici lesa tvořenou borovicí klečí (Alpy, Karpaty, Krkonoše). Pouze Jeseníky jsou celosvětově unikátní v tom, že smrky postupně přecházejí v alpínské hole a vytvářejí efektní parkovou hranici.

Vzácnost bezlesí
V České republice jsou jen 3 pohoří, které sahají nad hranici lesa a hostí vzácné druhy alpínského bezlesí (Krkonoše, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník). Celkově je to jen několik km 2 unikátního biotopu.

Práce pro místní lidi
Jedním z argumentů může být i zaměstnání místních lidí při vyřezávání a odklízení biomasy.

 

Argumenty proti vyřezávání kleče

 

Laviny
Kleč má výborné půdoochranné a zpevňující vlastnosti a proto byla používána k zabránění padání lavin. Chránila tak níže položené lesní porosty, případně i životy lidí. Dnes však víme, jak jsou důležité laviny pro uchování biodiverzity, kdy pravidelné narušování půdního či skalního povrchu dává šanci vyrůst konkurenčně slabším druhům rostlin (viz např. Velká kotlina a její vysoká biodiverzita). Dnes jsou navíc přilehlé porosty v národní přírodní rezervaci, kde by laviny nezpůsobily hospodářké škody a kde je také omezen pohyb lidí.

Sesuvy
Pohoří Hrubého Jeseníku je ve svých vrcholových partiích typické značným rozsahem různých svahových procesů a deformaci. Porosty borovice kleče na takových místech snižují riziko rychlých svahových událostí. Tento efekt se uplatňuje především při větším zápoji porostů a má spíše charakter prevence menších povrchových deformací (tj. mělkych sesuvů). Výsledky řady analýz navíc ukazují, že ve srovnání s ostatními faktory prostředi (sklon, vzdalenost od vrcholovych plošin) je vliv vegetačního pokryvu na vznik rychlých svahových procesů spíše zanedbatelný.

Půdní eroze
Na volných plochách bez porostů kleče byl od středních půdních hloubek doložen proces introskeletové eroze (sufóze), protože stabilizačním prvkem alpínských vrcholových holí je pouze mělký kořenový systém travin. Naproti tomu na plochách s klečí nebyl tento jev zaznamenán, protože mu zabraňuje hlubší prokořenění porostů borovice kleče.

Odkaz předchozí generace lesníků
Jako je náročné vyřezávání kleče, stejně náročné bylo také její vysazování. Hospodaření i v těchto vysokých polohách má již svoji dlouhou historii, která se také odráží v současném stavu území. Tyto vlivy člověka lze vnímat jako součást kulturního dědictví.

Vysoké náklady na odstraňování
Cena vyřezání jednoho hektaru kleče je poměrně vysoká (záleží na dostupnosti lokality a použité technologii). Kvůli tomu, že nelze vyřezanou biomasu pálit na místě, tvoří největší část ceny vyklizení biomasy a její odvoz.

Vývoj vegetace po odstranění kleče
Může se stát, že po odtranění kleče zaujme uvolněné místo borůvka a vzácná společenstva tzv. vyfoukávaných trávníků nebudou mít příležitost tyto plochy osídlit. Některé plochy jsou k tomu náchylnější, u některých to, zdá se, nehrozí. V této věci probíhá intenzivní monitoring, jehož výsledky budou důležitým kritériem pro výběr míst vhodných k vyřezávání.
Navíc, např. pro společenstva motýlů nepředstavuje porost borůvky tak velkou bariéru jako porosty kleče. Fragmentace krajiny je tam mnohem menší.

Zvýšení hranice lesa
V minulých dobách tvořila těžba dřeva hlavní zdroj místního (ale i národního) bohatství (spolu s těžbou nerostných surovin). Proto byl pochopitelný zájem lesníků zvyšovat horní hranici lesa, potažmo plochu vhodnou k lesnickému hospodaření.

Estetika
Spoustu lidí vnímá kleč jako „dřevinu  hor“ a jsou rádi, když na ni při výletu v horách narazí.

 

 

Příklad zarůstání bezlesí klečí na Malém Dědu (rok 1953 a 2009):

Malý Děd v roce 1953 a 2009

 

Správa CHKO Jeseníky

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt