ÚSES

Územní systém ekologické stability představuje zejména ve „volné“ krajině (mimo zvláště chráněná území) významný nástroj na zachování a zlepšení stavu ekologických atributů krajinného prostředí. ÚSES představuje vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který zajišťuje udržení a obnovu přírodní rovnováhy. Účelem vymezování ÚSES je ochrana, zakládání, rozšiřování a propojení ekologicky stabilních prvků a částí krajiny do funkčního systému s cílem zachovat anebo zvyšovat biodiverzitu přírodních ekosystémů a ekologicko-stabilizačně působit na okolní antropicky významněji ovlivněnou krajinu.

Rozsah a vymezení biocenter nadregionálního a regionálního ÚSES byl aktualizován v rámci zpracování zásad územního rozvoje (ZÚR), které jsou v současnosti na území obou krajů, zasahujících do CHKO Jeseníky, schválené a platné.

Nadregionální biocentrum Praděd má po úpravě rozlohu 6 856 ha. Zahrnuje zejména v celostátním měřítku jedinečné ekosystémy alpínského bezlesí, horských smrčin, rašelinišť, horských smrkových a klenových bučin, skal a horských bystřin. Tyto ekosystémy jsou mnohdy biotopem řady endemických a reliktních druhů rostlin a živočichů. Do tohoto biocentra bylo v rámci optimalizace při přípravě ZÚR začleněno regionální biocetrum Na Skřítku.
Nadregionální biocentrum Rejvíz je vymezeno na ploše 645 ha pro ochranu komplexu zejména stagnující vodou ovlivněných ekosystémů jako jsou přechodová rašeliniště, blatkové bory, rašelinné a podmáčené smrčiny a podmáčené pcháčové louky s charakteristickou flórou a faunou. V údolí Vrchovištního potoka se nacházejí spíše fragmenty bučin na prudkých svazích.


Nadregionální biokoridory
K 85. Směřuje z NRBC Praděd severním směrem po hlavním jesenickém hřebeni přes RBC Keprník směrem na horu Smrk (mimo CHKO), odkud pokračuje dál po hraničním hřebeni Rychlebských hor na vrch Špičák, kde navazuje na mezofilní bučinný NRBK K 86. Cílové ekosystémy – horské.
K 86. Směřuje z Rychlebských hor přes CHKO Jeseníky (v blízkosti NRBC Rejvíz, přes RBC Čertovy kameny, Pod Bleskovcem a Dolní Údolí) údolím Černé Opavy přes severozápadní část CHKO do údolí Opavy mezi Vrbnem pod Pradědem a Karlovicemi, kde se napojuje na mezofilní bučinnou osu NRBK K 87. Cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.
K 87. Směřuje ve vazbě na toky Střední Opavy a Opavy z CHKO Jeseníky (NRBC Praděd) do NRBC 20 Ptačí hora – údolí Opavy. Jednoznačná lokalizace trasy je dána bezprostřední vazbou na vodní prostředí v korytech vodních toků. Cílové ekosystémy – vodní, od Vrbna pod Pradědem i nivní.
K 87. Směřuje z CHKO Jeseníky (NRBC Praděd) z jihozápadní strany údolí Střední Opavy přes RBC Solná do NRBC 20 Ptačí hora - údolí Opavy. Cílové ekosystémy - horské a mezofilní bučinné.
K 88. Směřuje z CHKO Jeseníky (NRBC Praděd) přes přes RBC Miloch do NRBC 65 Slunečná. Cílové ekosystémy - horské a mezofilní bučinné.
K 89. Směřuje z NRBC Praděd údolím (Divoké) Desné, do NRBC Vrapač. Cílové ekosystémy – horské, mezofilní bučinné.
K 91. NRBK Raškov – Jezernice. Územím CHKO prochází v jeho jižní části přes RBC Malínský kopec a Rabštejn. Cílové ekosystémy - mezofilní bučinné.


Regionální biocentra

Regionální biocentrum Šerák-Keprník má po úpravě rozlohu 2745 ha, smyslem jeho vymezení byla přítomnost zachovalých horských smrčin, smrkových bučin, alpínských trávníků a vrchovištních rašelinišť s celou řadou zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Regionální biocentrum Bělská stráň má aktuálně rozlohu 345 ha a zahrnuje podhorské květnaté louky rozčleněné četnými mezemi s bohatou entomofaunou.
Regionální biocentrum Borový potok bylo v rámci optimalizace regionálního ÚSES při přípravě podkladů pro ZÚR přesunuto do závěru údolí Šumného potoka, pro které jsou charakteristické bukové a smrkobukové porosty, místy klenové bučiny s bohatým bylinným patrem. Jeho výměra činí 454 ha.
Regionální biocentrum Čertovy kameny nahradilo biocentrum s názvem Chebzí, byť se nachází v partiích zahrnujících i místní část s názvem Chebzí. Jeho rozloha je 216 ha. Smyslem jeho vymezení je ochrana ekosystémů druhově bohatých luk a květnatých a zejména acidofilních bučin.
Regionální biocentrum Pod Bleskovcem se nachází severně od Rejvízu a na ploše 52 hektarů chrání zejména květnaté a acidofilní bučiny závěru údolí Javorné.
Regionální biocentrum Dolní Údolí nahradilo biocentrum Černá Opava. Zahrnuje kulturní smrčiny, je nefunkční, nachází se na stanovištích bučin a představuje pojítko mezi ostatními regionálními biocentry. Jeho výměra je 38 ha.
Regionální biocetrum Černá stráň se nachází na jižním úbočí stejnojmenného masívu, jeho výměra je 193 ha a zahrnuje acidofilní bukové, smíšené a smrkové porosty.
Regionální biocentrum Malínský kopec zahrnuje luční komplex Malínských mezí a navazující lesní porosty zejména údolí Malínského potoka, kde se překrývá s evropsky významnou lokalitou Údolí Malínského potoka, která je vymezena pro ochranu šikouška zeleného. Charakter lesních porostů je převážně smíšený, vyskytují se i přírodě blízké porosty s dominantním bukem nebo kulturní smrčiny. Výměra tohoto biocentra je 252 ha.
Regionální biocentrum Rabštejn se překrývá z velké části s evropsky významnou lokalitou Rabštejn včetně přírodní rezervace Rabštejn. Zahrnuje poměrně zachovalé biotopy mezofilní bučinné řady, zejména květnaté bučiny a suťové lesy s patrně nejbohatší populací měsíčnice vytrvalé v CHKO Jeseníky, v menším rozsahu kulturní smrčiny, acidofilní bučiny a silikátové skály. Jeho plocha dosahuje 393 ha.
Pro regionální biocentrum Miloch mezi Malou Morávkou a Dolní Moravicí jsou charakteristické hospodářsky využívané lesní porosty bučinné řady, tedy od fragmentů suťových lesů ve vrcholových partiích přes acidofilní bučiny po smíšené a smrkové lesní kultury s účastí modřínu. Na vrcholu Milochu se nachází několik skalních výchozů s charakteristickou, avšak běžnou květenou. Výměra biocentra je 210 ha.
Regionální biocentrum Solná je nepříliš vhodně vymezeno na ploše 80 ha napříč údolím Střední Opavy v bučinné mezofilní řadě. Zahrnuje především acidofilní bučiny a hospodářské smrkové porosty, v nivě Střední Opavy pak údolní jasanoolšové porosty.


Na území CHKO Jeseníky je v současnosti evidováno 244 lokálních biocenter. Jejich funkčnost a vymezení jsou průběžně kontrolovány a vyhodnocovány při obnovách územních plánů obcí, jichž jsou v plném rozsahu součástí, obdobně jako regionální a nadregionální ÚSES v případě zásad územního rozvoje krajů. Otázka funkčnosti biocenter je do jisté míry relativní, i nefunkční biocentrum může být pro určitou skupinu organismů dobře fungující, naopak biocentrum označené jako funkční může jednu nebo i více složek plnohodnotného ekosystému postrádat. Samozřejmě vždy záleží na odborné orientaci konkrétního hodnotitele. Asi 50 biocenter je evidováno jako nefunkčních, 20 jako částečně funkčních, ostatní jsou funkční. Mezi nejcennější lokální biocentra patří suťové lesy v údolí Branné severně od obce Branná nebo navrhované lokální biocentrum Čapka s fragmenty dubohabrového háje s jaterníkem podléškou, acidofilní doubravy a bučiny a květnaté louky s bohatou populací vstavače mužského.

Správa má vymezení biocenter i biokoridorů všech úrovní k dispozici v digitální podobě. Pravidelně na základě dotazů pořizovatele územních plánů (odbory územního plánování a stavebního úřadu MěÚ Jeseník, Bruntál, Rýmařov a Šumperk) správa CHKO aktualizuje a verifikuje územně analytické podklady pro zpracování územních plánů obcí.

Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) proběhly na území obcí Sobotín, Mikulovice a v katastrálních územích Dolní Údolí, Horní Údolí, Maršíkov. V současnosti jsou KPÚ rozpracované na území obcí Branná a Písečná.

Aktivní realizace ÚSES s výjimkou ojedinělé podpory přimíšených dřevin v biocentrech nacházejících se v lesích formou podsadeb či ochrany zmlazení před zvěří mimo maloplošná ZCHÚ a I. zónu CHKO nebyla systematičtěji realizována. V oblasti Sobotína, Přemyslovského sedla a Maršíkova byla vytvořena série zasakovacích průlehů s výsadbou řady druhů keřů a stromů. Tyto linie dřevin velice brzy začnou příznivě ovlivňovat ekologické vlastnosti krajiny jako interakční prvky a ve své podstatě i jako biologické koridory.

Správa CHKO Jeseníky

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt