Mineralogie

Nerostné suroviny a mineralogické výskyty         

Složitý geologický vývoj území a jeho pestrá geologická stavba odráží i pestrost výskytů různých druhů minerálů, z nichž mnohé tvoří významné ložiskové akumulace a zdroje nerostných surovin.

V desenských rulách pradědské kry vystupují na několika místech (Sedm Dvorů, Švagrov, Hutisko, Fr. myslivna, Mnišské jámy, Kosaře a další) metamorfovaná ložiska železných rud. Jedná se o páskovanou magnetitovou rudu typu Sydvaranger, která byla v minulosti intenzívně těžena. Z hlediska historie těžby měla největší význam železorudná ložiska typu Lahn-Dill, geneticky vázaná na devonský spilit-keratofyrový vulkanismus ve vrbenských vrstvách. Byla těžena v pruhu od obce Ruda na Rýmařovsku až po Malou Morávku, kde na svazích kopce Čekov (Urlichberg) je největší koncentrace starých báňských děl na Jesenicku. Další významnější revír byl mezi Ondřejovicemi, Rejvízem a Jeseníkem. Drobná ložiska jsou vyvinuta na Holém vrchu u Heřmanovic,v Horním Údolí a na Drakově. Zrudnění v devonských vrstvách pokračuje i v Jesenickém a Sobotínském amfibolitovém masívu a v zóně Červenohorského sedla. Na Červenohorském sedle je ve výšce 1000 m vyvinuto bohaté magnetitové ložisko Dědek (Leiterberg).

V Ludvíkově je známé ložisko měděné rudy na křemenné žíle několik set metrů dlouhé, směru SZ-JV. Ložisko bylo v minulosti těženo (stará štola a pinky).

Na severním okraji osady Vidly jsou pozůstatky starých průzkumných prací na ložisku Mo-Cu. Jde o pyrit-chalkopyrit-molybdenitové zrudnění v desenských rulách a migmatitech.

Historická zlatá rýžoviště jsou patrná v údolí řeky Opavy a jejích přítoků u Vrbna (zejména úsek Starý Rejvíz - Drakov), na Černém potoku a jeho přítocích mezi Suchou Rudnou a Bruntálem, na Zlaté Opavici u Heřmanovic. Méně rozsáhlá rýžoviště jsou na řece Moravici (mezi Malou Morávkou a Velkou Štáhlí) a na Podolském potoku u Rýmařova. Ložisko zlata bylo otevřeno na Zlatém Chlumu u Jeseníku (staré pinky, haldy a štolky). V historickém andělskohorském revíru bylo těženo zlato, vyskytující se na křemenných žílách v doprovodu s pyritem, chalkopyritem a arsenopyritem. Množství starých kutacích prací na zlato existuje v prostoru Vysoké hory u Ludvíkova.

V žulovském plutonu, v keprnické a zejména v desenské klenbě jsou velmi časté výskyty křemenných žil zpravidla sudetského směru. Nejmohutnější žíla u Bílého Potoka záp. od Vrbna pod Pradědem má směrnou délku 2 km a dosahuje mocnosti až 20 m.  

Krystalické vápence v zóně Branná jsou otevřeny četnými lomy (např. Horní a Dolní Lipová), ležícími při hranici CHKOJ mimo chráněné území. U Ondřejovic je v provozu vápencový lom v obdobných krystalických vápencích rejvízské oblasti. V blízkosti Branné jsou haldy, zavalená ústí štol a propadliny po těžbě grafitu.

Mineralogicky zajímavá jsou drobná tělesa krupníků - horniny s mastkem, chloritem a tremolit-aktinolitem na Sobotínsku. 
Kdysi intenzívní těžba krupníku zcela zanikla. V doprovodných chloritických břidlicích se zde vyskytují krystaly magnetitu.

Po celém krystaliniku Hrubého Jeseníku jsou hojné žíly muskovitických pegmatitů. V okolí Loučné n.D. a Filipové se nachází pegmatitové těleso, které pokračuje k jihozápadu a severovýchodu v izolovaných žílách, s nimiž jsou spojeny výskyty vzácných pegmatitových minerálů, jako je beryl, chrysoberyl, akvamarín, kolumbit, skoryl, gahnit, topas a další. Lokalitou světově proslulou nálezy sillimanitického pegmatitu s chrysoberylem a jinými vzácnými nerosty je Maršíkov. Drobnější krystaly berylu provázejí pegmatitovou žílu v údolí Klepáčovského potoka.

Časté jsou výskyty nerostné mineralizace alpského typu. Příkladem je světoznámá lokalita Farský vrch (PP Pfarrerb) u Sobotína s unikátními krystaly epidotu v puklinach probíhajících amfibolity a amfibolickými rulami. Dále je zde albit, prehnit, křišťál, diopsid a zoisit. V blízkosti je lokalita Fibich s výskytem epidotu, albitu, adularu a křišťálu. Významější mineralizace alpské parageneze je známa na Rejvízu, kde jsou pukliny v amfibolitech, mramorech a erlánech vyhojeny spekularitem, magnetitem, epidotem a křišťálem. Z dalších lokalit výskytu minerálů alpské parageneze lze jmenovat nálezy v opuštěném lomu na Červenohorském sedle a na Zadním Hutisku.

Správa CHKO Jeseníky

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt